Nesouhlas vyjádřila i AMSP ČR (Asociace malých a středních podniků). Považuje to totiž za zcela chybný krok, který pouze nahrává černému trhu. Návrh nové regulace zahrnuje totiž 12 oblastí legislativních změn, které regulují již tak přeregulované agenturní zaměstnávání. Agenturní zaměstnávání je přitom reálně zcela marginální problém.
Rozsah agenturního zaměstnávání v ČR totiž činí pouze 0,7% z počtu zaměstnanců, což je výrazně menší podíl než v EU, kde se pohybuje v průměru 1,7%. Sama Evropská komise deklaruje, že agenturní zaměstnávání je přínosným a pevným prvkem trhu práce. Agentury práce v ČR ročně zaměstnají čtvrt milionu lidí, přičemž velkou skupinou agenturních zaměstnanců jsou nejen studenti, maminky na rodičovské dovolené, osoby 50+, ale i těžko umístitelní lidé, kteří jsou po výkonu trestu, problémech s návykovými látkami, mají exekuce na mzdy a u běžných zaměstnavatelů práci nenajdou.
Agentury jsou pod dohledem
Agentury práce přitom podléhají pravidelné kontrole GŘ ÚP a jsou v každoročním pravidelném plánu kontrol inspektorátů práce v celé ČR. Za roky 2013 a 2014 jich inspekce práce zkontrolovala 1.091, tj. 2/3 celkového počtu, pochybení našla jen u 85 z nich.
Problém může být s tzv. pseudoagenturami. Ty jsou až o 50% levnější než legální agentury práce, a to díky obcházení zákona. Zákon o zaměstnanosti totiž zakazuje při dočasném přidělování agenturním zaměstnancům uzavírat Dohody o provedení práce. Pseudoagentury je přesto uzavírají, čímž má pseudagenturní zaměstnanec o 11% vyšší čistý výdělek. Agentura práce nesmí s firmou uzavřít Smlouvu o dílo, pseudoagentury je standardně uzavírají. Díky kombinaci DPP a Smlouvy o dílo ušetří firma objednáním pseudoagentury 34% na odvodech z mezd, o 11% sníží hrubé mzdy, neplatí dovolenou ani nemocenskou. Tím v součtu ušetří až 50% mzdových nákladů.
Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu dodává: „Začínáme podléhat lehké hysterii, v rámci které vidíme v agenturním zaměstnávání největšího nepřítele trhu práce. Přitom se jedná všude v Evropě o flexibilní nástroj pracovního trhu. Využívají ho jak firmy, které potřebují rychle měnit počty zaměstnanců podle zakázek, tak zaměstnanci, kterým tento způsob výdělku vyhovuje. Redukce podpory agenturního zaměstnávání a zvýšení regulací pouze posílí nelegální zaměstnávání, včetně tolik diskutovaného švarcsystému. Místo toho, abychom posílili kontroly vůči pseudoagenturám, které celý systém zneužívají, tak zkomplikujeme situaci těm poctivým.“
Kauce
Jedním z problémů nových návrhů jsou i kauce pro agentury práce. Michal Navrátil ze společnosti Grafton Recruitment, která rovněž poskytuje agenturní pracovníky, má rovněž výhrady ke zvýšení regulace, i když jako zástupce silného subjektu kauce podporuje. „Zavedením kvót by se současná flexibilita pracovního trhu výrazně narušila a dala by prostor šedé zóně zaměstnanosti. V ČR se už teď v široké míře provozuje tzv. zastřené zaměstnávání (tj. bez licence) např. pomocí družstev, smluv o dílo, švarc-systému či jiným formám obcházení zákona. To by pochopitelně podpořil i zákaz řetězení pracovních poměrů na dobu určitou. Agentury práce nemohou agenturní zaměstnance umístit jinak, než právě na dobu určitou. Tento zákaz by tedy byl v podstatě likvidační.“ K otázce kaucí Navrátil potvridl, je se jedná o prostředek, za který Grafton dlouhodobě sám bojuje, ačkoliv připustil, že by částka 0,5 milionu mohla být pro menší agentury omezující.
Zdroj: ASMP ČR, Grafton